Otevřený dopis předsedovi hospodářského výboru sněmovny Ivanu Pilnému (ANO), který navrhl zastavit projednávání zákona o zveřejňování smluv na internetu.

Vážený pane poslanče Pilný,

rádi bychom vás požádali o vysvětlení, proč jste na jednání hospodářského výboru navrhl doporučit poslanecké sněmovně, aby přerušila projednávání návrhu zákona o registru smluv a počkala, až vláda připraví nový, lepší návrh. Usnesení bylo výborem schváleno, a pokud by se jím v červnu řídili ostatní poslanci, znamená to, že stát, kraje a obce a jejich firmy nebudou své smlouvy zveřejňovat od ledna 2015, ale nejdříve o rok později, pokud vůbec někdy. Vláda totiž nemá zákon ani v plánu legislativních prací, neboť se předpokládalo, že bude schválen návrh, který na podzim předložilo 75 poslanců koalice i opozice, a to včetně vás osobně.

Přepokládáme tedy, že k odmítnutí návrhu a k odkladu zákona vás musí vést velice závažné důvody, neboť tento zákon měl být podle programu hnutí ANO i podle opakovaných vyjádření jeho předsedy „jednou z první věcí, kterou po volbách uděláte“ a základním nástrojem k tomu, aby se v této zemi neztrácelo „200 miliard ročně“.

Konkrétní důvody jste však na hospodářském výboru neuvedl. Bez vysvětlení jste odkázal na stanovisko Úřadu na ochranu osobních údajů, podle kterého zákon není jednoznačný v ochraně osobních údajů, a stanovisko Svazu průmyslu a dopravy, podle kterého by ohrozil konkurenceschopnost firem jako je ČEZ či Budvar.

Pane Pilný, pokud jste se s těmito stanovisky ztotožnil, dlužíte veřejnosti podrobné zdůvodnění. Podle návrhu zákona se ve smlouvě v internetovém registru „nezveřejňuje žádná informace, která se neposkytuje podle zákona o svobodném přístupu k informacím“. Ten přitom chrání osobní údaje i obchodní tajemství. Jinak řečeno, současný návrh zákona zachovává stejnou míru ochrany, která je při zveřejňování garantována již dnes.

Dotčené subjekty se brání, že v zákoně není definováno výslovně, co zveřejňovat a co ne. Očekáváte tedy, že vláda ve vámi objednaném lepším návrhu zákona podrobně uvede seznamy všech možných typů smluv zveřejňovaných tisíci různých subjektů i s podrobným určením toho, co zveřejňovat? Nebývá toto v dobré legislativní praxi otázkou nižších právních předpisů a metodik?

Už vůbec ale nerozumíme tomu, proč jste tedy zároveň odmítl pozměňovací návrh vašeho stranického kolegy Radka Vondráčka, který právě umožnuje, aby nařízením vlády mohly být vyňaty konkrétní typy smluv konkrétních obchodních společností, pokud obsahují obchodní tajemství. Řekl jste: „To jako budeme mít registr smluv a pak ještě registr výjimek?“

Jaké jiné řešení si tedy přestavujete? Že státní a obecní firmy, u kterých BIS už několik let hlásí systematické rozkrádání, zbavíte povinnosti zveřejňovat smlouvy zcela?

Pane Pilný, lhůtu na projednání jste prodloužili ze standardních 60 na 90 dní, o dalších 30 dní ji přetáhli. Dovolujeme si vás požádat o důkladné vysvětlení, proč nyní navrhujete vámi navržený zákon opustit a začít vše znovu.

Slovenská vláda Ivety Radičové připravila a schválila tento zákon po volbách za 3 měsíce.

Pane Pilný, bude líp?

Signatáři

  • David Ondráčka, Transparency International
  • Pavel Franc, Frank Bold
  • Martin Kameník, Oživení
  • Radim Jančura, Student Agency
  • Vladimíra Dvořáková, politoložka, VŠE
  • Miroslav Zámečník, ekonom, předseda dozorčí rady s.p. Lesy České republiky
  • Petr Vymětal, politolog, VŠE
  • Edvard Outrata, bývalý vysoký úředník státní správy
  • Robert Basch, nadace Open Society Fund
  • Jiří Skuhrovec, ekonom, ISS FSV, Centrum aplikované ekonomie
  • Martin Hausenblas, podnikatel, zástupce hnutí PRO! ÚSTÍ
  • Filip Kořínek, starosta Černošic
  • Zdeněk Kudrna, ekonom, Vídeňská univerzita
  • spolek Čisté Šlapanice
  • spolek Můj Lanškroun
  • spolek Naše Pardubice
  • Pavla Brady, 1. náměstkyně primátora města Opava
  • Iuridicum Remedium o.s.
  • Naši politici o.s.
  • spolek Změna pro Liberec
  • spolek NaZemi

Kromě uvedených signatářů se k otevřenému dopisu připojilo více než 800 dalších lidí, kterým není lhostejný osud zákona o Registru smluv. Všem jsme zaslali informace o komunikaci mezi zástupci Rekonstrukce státu a poslancem Pilným, která následovala po odeslání otevřeného dopisu. Děkujeme signatářům za podporu návrhu zákona o Registru smluv, díky vašemu zájmu nezůstalo rozhodnutí Hospodářského výboru bez povšimnutí a dále vyjednáváme o konečné podobě zákona. Pokud chcete dostávat pravidelné informace o vývoji tohoto i dalších zákonů Rekonstrukce státu, přihlašte se k odběru našeho newsletteru.

Odpověď pana poslance Pilného

Vážená Rekonstrukce státu,

omlouvám se za oslovení, ale tak zní adresa vašeho emailu. Nemám v úmyslu psát otevřený dopis, shánět k němu podpisy, ani na to na rozdíl od vás nemám potřebný aparát.

Nicméně dopis podepsala řada lidí, kterých si vážím a dovolím si předpokládat, že je to oboustranný pocit, který zdá se, teď vzal za své. Předpokládám, že signatáři dopisu pročetli desítky stránek připomínek od desítek jednotlivců, asociací, sdružení, obcí, svazů a úřadů stejně pečlivě jako já.

Přesto si dovolím seznámit vás alespoň se základními fakty:

Hospodářský výbor jako další výbory sněmovny přerušil jednání o tomto zákonu. Hospodářský výbor navrhl totéž sněmovně a požádal vládu o vypracování kvalitního zákona o registru smluv, který projde standardním a kvalitním připomínkovým procesem. Vše odsouhlaseno velkou většinou hlasů tak říkajíc napříč politickým spektrem. Na zasedání Hospodářského výboru dostal k prostor k vyjádření zástupce vašeho sdružení stejně jako zástupkyně Svazu měst a obcí a předpokládám, že byli přítomni celému jednání.

Proč?

V ústavně právním výboru byl projednávaný návrh označen za legislativní paskvil. Já tak silný názor nesdílím, ale přesto musím upozornit na základní problémy indikované v řadě připomínek desítek obcí, svazů, asociací, Úřadu pro ochranu osobních dat a dalších.
Zákon de facto nezavádí jen registr smluv, ale i registr výjimek, tedy subjektů, které zákonu nebudou podléhat vůbec nebo jen zčásti. Pravidla pro výjimky zákon nedefinuje, protože bychom jej museli neustále novelizovat. Svěřuje tedy odpovědnost za výjimky vládě. Výjimky vyplývají z utajovaných skutečností, narušení pravidel hospodářského styku, obchodních tajemství, speciálních typů smluv, narušení dodavatelsko/odběratelských vztahů atd atd atd. Musím být stručný, proto pomíjím připomínky obcí, náklady na zavedení a provoz registru a celou řadu právních problémů vyplývajících třeba z požadavku neplatnosti již vykonávané smlouvy, pokud nebyla správně zveřejněna.
Předkladatel navíc uvedl, že nový zákon je méně přísný než současný zákon o otevřeném přístupu k informacím a de facto nutí k zveřejnění méně údajů!!

Sněmovna v minulosti prokázala svou schopnost nekvalitním zákonem „vylít s vaničkou i dítě“. Stačí zmínit zákon o veřejných zakázkách. Nepřišel jsem do sněmovny tento proces podporovat. Mohu jen doporučit Rekonstrukci státu, aby vstoupila do politiky a tak nesla alespoň politickou odpovědnost za své návrhy. Zatím nenese žádnou, odvolává se jen na práva. Demokracie je jako mince, má svůj rub a líc tedy práva a odpovědnost.

Stále hájím princip, že správa veřejných peněz musí být spravována otevřeně a veřejně. Myslím, že nikdo ze signatářů dopisu mne ani náznakem nepodezírá z toho, že bych podlehl nátlaku nějakých lobbyistických sdružení či hájil nějaké svoje osobní zájmy.

Nevím, zda bude tento dopis zveřejněn stejně jako „www.panepilnybudelip.cz“ , to je na vašem uvážení. Pokud mohu o něco požádat je to, abyste s tímto textem seznámili signatáře vaší jistě dobře míněné výzvy.

Přeji hezký den

Váš Ivan Pilný

Reakce Rekonstrukce státu na odpověď pana poslance Pilného

Pro přehlednost je reakce Rekonstrukce státu uvedena přímo v textu odpovědi pana poslance níže

Vážený pane poslanče Pilný,

děkujeme vám za reakci, kterou jsme předali signatářům a také ji zveřejníme na www.panepilnybudelip.cz. Protože podle našeho názoru obsahuje řadu nepřesných tvrzení, dovolujeme si na ně pro větší přehlednost reagovat přímo v textu.

Vážená Rekonstrukce státu,

omlouvám se za oslovení, ale tak zní adresa vašeho emailu. Nemám v úmyslu psát otevřený dopis, shánět k němu podpisy, ani na to na rozdíl od vás nemám potřebný aparát.

Nicméně dopis podepsala řada lidí, kterých si vážím a dovolím si předpokládat, že je to oboustranný pocit, který zdá se, teď vzal za své. Předpokládám, že signatáři dopisu pročetli desítky stránek připomínek od desítek jednotlivců, asociací, sdružení, obcí, svazů a úřadů stejně pečlivě jako já.

Ano, tyto desítky stran připomínek jsme pročetli a na většinu z nich reagovali. Například naše podrobná reakce na rozsáhlý soubor námitek zaslaných poslancem Petrů čítá 40 stran. Bohužel musíme konstatovat, že větší část z připomínek, které byly poslancům zaslány, se opírá o chybný výklad zákona. Jako příklad může posloužit jedna z nejzásadnějších připomínek Svazu průmyslu a dopravy, podle níž návrh nevytváří podmínky pro dostatečné zajištění ochrany obchodního tajemství, neboť obsahuje ustanovení, podle kterého se musí povinně uveřejňovat předmět smlouvy, cena a další údaje, které lze podřadit pod obchodní tajemství.“ Návrh zákona v §5 skutečně říká, že takovéto údaje musí být ve smlouvě zveřejněny. Svaz si ale zřejmě nevšiml závěrečné věty „Ustanovení § 3 odst. 1 tím není dotčeno.“ Ono ustanovení totiž říká, že „Informace ve smlouvě uveřejňované v Registru smluv podle tohoto zákona, která se podle zákona o svobodném přístupu k informacím neposkytuje, se neuveřejňuje.“ A podle §9 zákona o svobodném přístupu k informacím se neposkytuje informace, která je obchodním tajemstvím. Připomínka Svazu tedy není pravdivá.

Právě na základě zkušenosti s desítkami zavádějících připomínek jsme vás požádali, abyste nezdůvodňoval své rozhodnutí pouhými odkazy na taková stanoviska, ale abyste popsal, jaké skutečné nedostatky podle vás zákon vykazuje.

Přesto si dovolím seznámit vás alespoň se základními fakty:

Hospodářský výbor jako další výbory sněmovny přerušil jednání o tomto zákonu. Hospodářský výbor navrhl totéž sněmovně a požádal vládu o vypracování kvalitního zákona o registru smluv, který projde standardním a kvalitním připomínkovým procesem. Vše odsouhlaseno velkou většinou hlasů tak říkajíc napříč politickým spektrem. Na zasedání Hospodářského výboru dostal prostor k vyjádření zástupce vašeho sdružení stejně jako zástupkyně Svazu měst a obcí a předpokládám, že byli přítomni celému jednání.

Proč?

V ústavně právním výboru byl projednávaný návrh označen za legislativní paskvil. Já tak silný názor nesdílím, ale přesto musím upozornit na základní problémy indikované v řadě připomínek desítek obcí, svazů, asociací, Úřadu pro ochranu osobních dat a dalších.

V ústavně právním výboru byl návrh zákona označen za legislativní paskvil pouze poslancem Bendou, který se sám označuje za odpůrce transparentnosti, a lobbistkou ze Svazu měst a obcí ČR. (Případně prosím odkažte na usnesení výboru, kde by se něco takového objevilo.) Naopak zástupci ANO ve výboru Vondráček, Schwarz a Komárek žádali, aby se začalo s konkrétní debatou nad pozměňovacími návrhy a následně přijalo kladné stanovisko. „…Už to schvalme, většina z nás se k tomu zavázala, jinak zas budeme za politiky, kteří nechtějí zabránit kradení,“ řekl například na výboru poslanec Komárek.

Zákon de facto nezavádí jen registr smluv, ale i registr výjimek, tedy subjektů, které zákonu nebudou podléhat vůbec nebo jen zčásti.

Zákon dopadá na všechny subjekty, na které dopadá zákon o svobodném přístupu k informacím – stát, samosprávy, jimi ovládané obchodní společnosti atd. Uveďte prosím konkrétní výjimku pro nějaký subjekt jako takový. Konkrétní výjimky obsažené v návrhu se týkají nikoli subjektů, ale konkrétních typů smluv jako pracovní smlouvy, smlouvy tajných služeb, smlouvy na hrobová místa atd., které by byly většinou beztak zveřejňovány začerněné s ohledem na ochranu utajovaných informací, soukromí, atd.

Pravidla pro výjimky zákon nedefinuje, protože bychom jej museli neustále novelizovat. Svěřuje tedy odpovědnost za výjimky vládě. Výjimky vyplývají z utajovaných skutečností, narušení pravidel hospodářského styku, obchodních tajemství, speciálních typů smluv, narušení dodavatelsko/odběratelských vztahů atd. atd. atd.

Tomuto odstavci nerozumíme, jaká pravidla pro výjimky? V návrhu jsou výše zmíněné zcela konkrétní výjimky a vedle toho naopak zcela standardní ochrana obchodního tajemství, citlivých osobních údajů, utajovaných informací atd., jak je definována v jiných zákonech. Specifikujte prosím námitku.

Zákon nesvěřuje odpovědnost za výjimky vládě. Máte patrně na mysli pozměňovací návrh poslance Vondráčka (ANO), který by umožnil vládě nařízením vyjmout ze zveřejňovací povinnosti konkrétní typy smluv (polo)státních firem, pokud jsou uzavřeny v rámci jejich běžného obchodního styku a pokud by údaj o celkové ceně nebo smluvní straně byl podle zákona obchodním tajemstvím. Ani zde však nejde o žádnou „odpovědnost vlády za výjimky“. Takováto informace by již podle současného návrhu byla začerněna, a pozměňovací návrh pouze umožňuje vládě omezit firmám administrativu v případech, kdy by legálně zveřejňovaly začerněné smlouvy.

Musím být stručný, proto pomíjím připomínky obcí, náklady na zavedení a provoz registru a celou řadu právních problémů vyplývajících třeba z požadavku neplatnosti již vykonávané smlouvy, pokud nebyla správně zveřejněna.

Pokud konkrétní připomínky neuvedete, nelze je vyhodnotit, a tedy ani považovat za závažnou překážku v přijetí zákona. Neplatnost smlouvy je vázána pouze na nesprávné zveřejnění smluvních stran, předmětu, ceny, lhůty, záruky a sankce, nikoli celého textu smlouvy. Není časově náročné ověřit po zveřejnění těchto 6 údajů, a ujistit se, že je nahrána správná verze smlouvy. Jistě může nastat ojedinělá situace, kdy někdo přeci jen nezáměrně nahraje jinou verzi smlouvy, totéž se ovšem může stát už dnes, když je omylem podepsána smlouva s neplatnými údaji.

Předkladatel navíc uvedl, že nový zákon je méně přísný než současný zákon o otevřeném přístupu k informacím a de facto nutí k zveřejnění méně údajů!!

Nikoli. Jan Farský na výboru uvedl doslova „okruh zveřejňovaných informací podle tohoto zákona je užší než u zákona o svobodném přístupu k informacím“. Tak to skutečně je. Neřekl však, že je méně přísný, naopak, právě v tom spočívá jeho smysl. Zákon o svobodném přístupu k informacím je institucemi masově porušován, získat smlouvu vyžaduje několik let soudních sporů. Zákon o registru smluv přináší přísnější a účinnější sankci: nezveřejněná smlouva nebude účinná.

Sněmovna v minulosti prokázala svou schopnost nekvalitním zákonem „vylít s vaničkou i dítě“. Stačí zmínit zákon o veřejných zakázkách.

Nepřišel jsem do sněmovny tento proces podporovat. Mohu jen doporučit Rekonstrukci státu, aby vstoupila do politiky a tak nesla alespoň politickou odpovědnost za své návrhy. Zatím nenese žádnou, odvolává se jen na práva. Demokracie je jako mince, má svůj rub a líc tedy práva a odpovědnost.

Stále hájím princip, že správa veřejných peněz musí být spravována otevřeně a veřejně. Myslím, že nikdo ze signatářů dopisu mne ani náznakem nepodezírá z toho, že bych podlehl nátlaku nějakých lobbyistických sdružení či hájil nějaké svoje osobní zájmy.

Doporučení, aby Rekonstrukce státu vstoupila do politiky, je nepochopením vztahu poslance a občanů, kteří mají právo ptát se poslanců, co a proč dělají a budou dělat. Rekonstrukce státu pouze těmto otázkám dala konkrétní organizační formu a předem jasné parametry. Důsledně se vyhýbáme politickým hodnocením - stejně se vyjádříme k poslanci jakékoliv strany ve stejné situaci. Opravdu si nemyslíme, že hájíte osobní zájmy. Bohužel z vaší reakce nabýváme zatím dojmu, že při posuzování zákona zohledňujete připomínky zájmových skupin jako takové, a nikoli jejich relevanci.

Nevím, zda bude tento dopis zveřejněn stejně jako „www.panepilnybudelip.cz“, to je na vašem uvážení. Pokud mohu o něco požádat je to, abyste s tímto textem seznámili signatáře vaší jistě dobře míněné výzvy.

Přeji hezký den

Váš Ivan Pilný

Naše výzva má směřovat především k tomu, aby zákon, který sněmovna projednává již více než dva roky, nebyl nyní shozen pod stůl na základě irelevantních argumentů.

K formě otevřeného dopisu jsme přistoupili až poté, co jste si od března přes opakované urgence nenašel čas na setkání se zástupci naší pracovní skupiny k tomu tématu, zamítl také návrh na uspořádání kulatého stolu k otázce dopadu na státem ovládané obchodní společnosti s právníky a experty pro členy hospodářského výboru, a následně návrh s velmi mlhavým zdůvodněním a citováním již vyvrácených omylů odmítl.

Naše nabídka na setkání a podrobnou diskuzi nad případnými problémy návrhu stále platí.

Rekonstrukce státu

Dodatek odpovědi pana poslance Pilného

Vážení zasilatelé mailů na mé adresy, vážení signatáři „otevřeného“ dopisu,

pokusím se v dodatku ke své odpovědi vyhnout obvinění, že podléhám nátlaku zkorumpovaných starostů a jejich lobbystických sdružení a věnovat se pouze problematice, kterou se zabývá hospodářský výbor.

Občanský a obchodní zákoník definuje smlouvy mezi právními i fyzickými subjekty. Nikde není stanoveno, že některé smlouvy jsou neplatné, i když jsou již plněny, protože nebyly zveřejněny v nějakém registru. Zajímavý prostor pro právní spory, náhrady škody končící u Ústavního soudu nebo ve Štrasburku!

ČEZ, podnik s majoritní státní účastí, mi dodává elektřinu dle smlouvy. Nikde v ní není stanoven limit, závisí na spotřebě. Znamená to tedy, že když ve spotřebě překročím limit pro zápis smlouvy do registru, nemusím ČEZu platit? Nebo ČEZ preventivně zveřejní statisíce smluv se svými odběrateli? Tuto povinnost ovšem nebudou mít subjekty nevlastněné státem, jasná diskriminace v hospodářské soutěži! Pozor nejde jen o ČEZ, THH v Hradci je stoprocentně vlastněn městem, stejně jako desítky podobných subjektů, což prokázala nedávná diskuse o zaknihovaných akciích.

Znovu opakuji, že HV nezamítl zákon, jen žádá, aby jej vypracovala vláda a podrobila kvalitnímu posouzení svými legislativci.

Podepsal jsem princip zveřejňování, nikoli návrh nedomyšleného a špatně připraveného zákona. Jsem zvyklý se chovat profesionálně a požaduji jen, aby zákony odhlasované sněmovnou nepůsobily více škody než užitku.

Je snadné někoho dehonestovat, těžší a pracnější je seznámit se s fakty.

Hezký den Ivan Pilný

Reakce Rekonstrukce státu na dodatek odpovědi pana poslance Pilného

Pro přehlednost je reakce Rekonstrukce státu opět uvedena přímo v textu odpovědi pana poslance níže.

Vážený pane Pilný,

opět si dovolíme umístit naše komentáře přímo do textu zaslaného dodatku.

Vážení zasilatelé mailů na mé adresy, vážení signatáři „otevřeného“ dopisu, pokusím se v dodatku ke své odpovědi vyhnout obvinění, že podléhám nátlaku zkorumpovaných starostů a jejich lobbystických sdružení a věnovat se pouze problematice, kterou se zabývá hospodářský výbor.

Občanský a obchodní zákoník definuje smlouvy mezi právními i fyzickými subjekty. Nikde není stanoveno, že některé smlouvy jsou neplatné, i když jsou již plněny, protože nebyly zveřejněny v nějakém registru. Zajímavý prostor pro právní spory, náhrady škody končící u Ústavního soudu nebo ve Štrasburku!

Strašit „právními spory, náhradami škody končící u Ústavního soudu nebo ve Štrasburku“ lze obecně u čehokoliv. Nic ale nenasvědčuje tomu, že by mohlo být u Ústavního soudu nebo ve Štrasburku úspěšně napadnuto totožné ustanovení ve slovenském zákoně, který je účinný od roku 2011. Zároveň upozorňujeme, že sankce neplatnosti smlouvy, vázaná na její uveřejnění, není v českém právním řádu nic nového. Navrhovatelé při konstrukci odkládací podmínky v § 6 návrhu vycházeli z již existujících odkládacích podmínek obsažených a běžně používaných v českém právním řádu, které problémy dosud nepůsobí. Jedná se například o účinnost smlouvy o převodu nemovitosti evidované v katastru nemovitostí, která nastává zpětně ke dni podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí, o povinnost obcí uveřejňovat záměr disponovat s nemovitým majetkem ve vlastnictví obce, jinak je následně uzavřená smlouva, jejímž předmětem je taková nemovitost, neplatná, o povinnost schválit právní jednání obce zastupitelstvem obce, jinak je uzavřená smlouva neplatná.

ČEZ, podnik s majoritní státní účastí, mi dodává elektřinu dle smlouvy. Nikde v ní není stanoven limit, závisí na spotřebě. Znamená to tedy, že když ve spotřebě překročím limit pro zápis smlouvy do registru, nemusím ČEZu platit? Nebo ČEZ preventivně zveřejní statisíce smluv se svými odběrateli? Tuto povinnost ovšem nebudou mít subjekty nevlastněné státem, jasná diskriminace v hospodářské soutěži! Pozor nejde jen o ČEZ, THH v Hradci je stoprocentně vlastněn městem, stejně jako desítky podobných subjektů, což prokázala nedávná diskuse o zaknihovaných akciích.

Zákon o registru smluv žádný limit neobsahuje, zveřejňují se všechny smlouvy, limit se týká zveřejňování objednávek a faktur. Nicméně ČEZ nemusí zveřejnit statisíce smluv se svými odběrateli, neboť podle návrhu zákona se neuveřejňují smlouvy uzavřené v běžném obchodním styku s fyzickou osobou, která není podnikatelem. Ve smlouvách uzavřených s podnikateli či právnickými osobami nemusí ČEZ atd. zveřejnit takové informace, které zjednodušeně řečeno nejsou běžně dostupné a měly by negativní dopad na jeho hospodářské výsledky (obchodní tajemství). Zda podle slovenského vzoru umožnit firmám širší výjimku nezveřejňovat veškeré smlouvy v rámci běžného obchodního styku (je zneužívána), zda ponechat současné znění nebo zda umožnit vyjmutí konkrétních typů smluv splňující obecnou podmínku (běžný obchodní styk + obchodní tajemství v celkové ceně/smluvní straně) vládním nařízením, to je aktuální debata na ústavně právním výboru. Jde o debatu především politickou, nikoli odbornou, a nové vypracování návrhu zákona úředníky by tento problém nijak nerozhodlo.

Znovu opakuji, že HV nezamítl zákon, jen žádá, aby jej vypracovala vláda a podrobila kvalitnímu posouzení svými legislativci.

Hospodářský výbor tedy fakticky navrhl opustit návrh zákona, který je ve sněmovně projednáván déle než dva roky a který byl sepsán náměstkem pro legislativu ministerstva spravedlnosti, připomínkován například autorem občanského zákoníku, ministerstvem vnitra, ministerstvem pro místní rozvoj a mnoha dalšími, ačkoli to u poslaneckého návrhu zákona není požadováno. Ještě nikdy jsme se nesetkali v naší praxi s tím, že poslanec sám s plným vědomím podá návrh zákona (který byl už rok a půl před tím důkladně ve sněmovně projednáván) a následně tvrdí, že ten jeho zákon je špatný a že má vláda zpracovat nějaký jiný. To je poměrně pikantní.

Podepsal jsem princip zveřejňování, nikoli návrh nedomyšleného a špatně připraveného zákona. Jsem zvyklý se chovat profesionálně a požaduji jen, aby zákony odhlasované sněmovnou nepůsobily více škody než užitku.

Není pravda, že jste podepsal princip zveřejňování. Podepsal jste závazek podpořit zákon, který „podmíní účinnost všech smluv, které bude uzavírat stát, územní samosprávný celek a další veřejné instituce (např. státní podniky či obchodní společnosti ovládané státem) jejich zveřejněním na internetu, … s výjimkou informací chráněných zákonem č. 106/1999 Sb. a zákonem č. 137/2006 Sb. (např. osobní údaje, obchodní tajemství).“ Navíc se sám usvědčujete z protimluvu, protože pokud předložíte osobně zákon a pak ho odmítáte (bez předložení věcných argumentů, případně s velmi chabými a lehce vyvratitelnými argumenty), tak to jen stěží lze nazvat profesionálním chováním.

Je snadné někoho dehonestovat, těžší a pracnější je seznámit se s fakty.

Hezký den Ivan Pilný

Pokud máte další konkrétní výhrady, prosíme, zašlete nám je. V několika posledních měsících jsme reagovali na mnoho otázek, proto pro nás nejspíš nebudou překvapením a rádi vám tímto způsobem ukážeme, že návrh je účinným opatřením a neohrozí nikoho z povinných subjektů.

Rekonstrukce státu